Expressivität in der Sprache der Märchen

Expresivita v jazyce pohádek v němčině a češtině Práce se zabývá obecným vymezením expresivity (emocionality) v jazyce, přináší teoretickou kapitolu o vývoji a charakteru pohádky. Dále rozebírá pohádky, vždy srovnává originál s překladem do češtiny, resp. němčiny. Autorka rozdělila doklady jazykové expresivity podle jazykových rovin na: fonetické, morfologické a slovotvorné, syntaktické, lexikální, jakož i ty, jež souvisí s textlingvistickou, pragmatickou a stylistickou stránkou výpovědi: konečně věnovala pozornost i problémům translatologickým, tedy srovnání originálu a překladu. V praktické části analyzuje vybrané pohádky bratří Grimmů, Clemense von Brentano, Michaela Ende, Karla Jaromíra Erben, Boženy Němcové a Karla Čapka a předkládá doklady expresivity z různých jazykových rovin. Monografie vychází z rozsáhlého výzkumu a předkládá doklady z pohádek jmenovaných autorů. Expressivity in the language of fairy tales in German and Czech The monograph deals with the issues of expressivity (emotionality) in language. It starts with a theoretical chapter about the development and characteristics of fairy tales, fairy tales of German and Czech provenance are then analysed and compared. The author categorizes language expressivity at different language levels: phonetic, morphologic and word formation, syntactic and lexical, as well as those relating to text-linguistic, pragmatic and stylistic aspects of the utterance. The book also discusses translation problems, i.e. comparison of the original and the translation. The article analyses selected fairy tales by brothers Grimm, Clemens von Brentano, Michael Ende, Karel Jaromír Erben, Božena Němcová and Karel Čapek and presents examples of expressivity at several language levels. Die Monographie behandelt die Problematik der Expressivität der Märchensprache im Deutschen und im Tschechischen. Im theoretischen Teil wird die Expressivität theoretisch festgelegt, das Genre der Märchen behandelt und dann im praktischen Teil wird es nach ihren Belegen auf den einzelnen Sprachebenen gesucht. Es wurden ausgewählte Märchen der Gebrüder Grimm, Clemens von Brentano, Michael Ende, Karel Jaromír Erben, Božena Němcová und Karel Čapek analysiert. Die Monographie geht auf eine umfangreiche Untersuchung zahlreicher Märchentexte zurück.